pátek 12. srpna 2016

Vrátil se k nám čínský mistr



Už je tomu tolik let, co pražskou Taiji akademii navštívil Čínský velmistr Chen Taijiquan Zhu Tiancai, že i přes hluboký otisk, který v nás jeho návštěvy vždy zanechají, jsme úplně zapomněli na všechny pocity, které jsou s takovou návštěvou spojeny.
Selfie s velmistrem Zhu Tiancai
S ohledem na velký časový rozestup mistrových návštěv v ČR, bylo již 14 dní před jeho příletem během tréninku vidět na každém studentovi nebývalou snahu dohnat vše, co jsme za uplynulých dlouhých 7 let (tedy dobu uplynuvší od jeho poslední návštěvy) nestihli. Všichni občas potřebujeme nějakou motivaci do cvičení a lepší než příjezd a možnost vedení velmistrem Zhu Tiancai si ani nedovedu představit.

S ohledem na mistrův pokročilý věk s sebou v letošním roce vzal i svého syna Zhu Xianghua. Rozdíl mezi výukou mistra a jeho syna jsem pocítila hned na prvním semináři, kterého jsem se zúčastnila. Přeci jen přibližně třicetiletý věkový rozdíl je znát a mistrův syn se nijak nesnažil nás šetřit. Tempo hodiny bylo impozantní! Cvičení bylo odlišné, neboť některé pohyby mistrova syna byly o něco málo rovnější, než na jaké jsme zvyklí u mistra. Tím, že kruh vzniká postupným vědomým procvičováním jednotlivých pohybů, má velmistr nad svým synem stále mnohaletý náskok a tak se není čemu divit. Připočíst můžeme i skutečnost, že jsme každý jiný.

Po pátečním uvítacím večeru pro oba mistry se plynule v pražské Taiji akademii přešlo k jednotlivým seminářům....

Se ségrou a mistrovým synem po exhibici na slavnostním večeru!
Těsně před seminářem se celou tělocvičnou nese šum a štěbetání, ze kterého je cítit jemné napětí, natěšení a očekávání. Pro mnohé z nás je to opětovné setkání s čínským mistrem, neskutečnou kapacitou v umění, keteré se stalo součástí života většiny z nás. Konečně vchází mistr se synem, všichni spontánně utichají a hodina začítá. "Tak mi to zacvičte, ať to vidím", všichni se chopíme mečů a začínáme sestavu. Asi nemá smysl ani psát, zda jsme sestavu dokončili...nedosáhli jsme napodruhé ani třetiny sestavy, když se ozvala anglická věta ve smyslu "Tak tedy začneme od začátku" samozřejmě doprovázena povzdechem ve stylu "To bude ale zase práce!".

První seminář Chen Taijijian (meč), Foto: Taiji Akademie
 Hned u prvního pohybu jsme se dozvěděli další možné detaily, u druhého nám ukázali alternativní provedení, u třetího jsme si opravily načasování, KROKY byly kapitolou samu pro sebe - zejména lepší synchronizace horních a dolních končetin - případně k tomu i meče, oprava držení meče, oprava práce s mečem, pozor na postoje, dolu, hlavu nahoru, dynamiku, dech...... Mohla bych s klidem pokračovat přes alespoň čtyři další odstavce, ale pro představu to snad stačí. Ve všem jsme měli moře věcí k zlepšování! Prostě fantazie! :)

Slovy se téměř nedá popsat, jak moc mi tento pocit a popostrčení chybělo! Samozřejmě, že jsem byla obohacena o tolik nových pohledů na sestavu, že strávit je mi zabere alespoň další rok, ale to během semináře samozřejmě nikdo neřeší! Důležité je pouze zapamatovat si co nejvíce a vychutnat přítomnost mistrů taijiquan.

Seminář dělové pěsti, Foto: Radek Kolář, Taiji Akademie
Musím říct, že jsme se na semináři neskutečně zapotili, i když příčinou (překvapivě) nebylo pouze abnormální fyzické vyčerpání, ale i obrovská mozková aktivita, jenž jsme vyvýjeli, když jsme se snažili pochytit maximum novinek a poznatků.


Když mistr ukončil v pondělí první seminář, kterého jsem se zúčastnila (tradiční meč), únava byla značná. Myslím si, že jsem ani zdaleka nebyla jediná, koho napadla myšlenka: "Jak asi zvládnu následující celodenní semináře?". Právě jsme absolvovali 3 hodinový seminář Chen Taijijian (Chen taiji meč), nemohli jsme popadnout ani dech, rukama jsme nemohli hýbat a nohy se za pouhé tři hodiny staly těžšími než olovo! S bolavýma nohama a hlavou plnou vjemů jsme se pomalu sunuli k domovu s obavou, jak asi zvládneme dva šestihodinové semináře, ke všemu dva dny po sobě - v sobotu a v neděli.

Skupinová fotografie po semináři Dělových pěstí, Foto: Taiji Akademie

Všichni s láskou vzpomínáme na to, jakou péči a pozornost nám mistři během pobytu v Praze věnovali. Díky, Radku, že jsi nám všem mistra do Prahy opět přivedl! :)

Martina Slabá Taiji

Děkuji Taiji akademii (www.taiji.cz)





Žádné komentáře:

Okomentovat